Jak to probíhalo

 

Do osmého ročníku se přihlásilo 101 účastníků (30 týmů).

 

Na start dorazilo 28 týmů - 91 závodníků (88 šlapajících a 3 vezoucích se). 

 

Bylo 30 stanovišť, včetně jednoho bonusového (zašifrovaného). Závodníci se snažili zkompletovat 4 série – tradiční křížky (ty byly čtyři, za 5 bonusových bodů), rybníky (tři za 6 bonusových bodů), technické zajímavosti (čtyři za 8 bonusových bodů) a zámky (čtyři za 8 bonusových bodů). Celkem bylo při objetí všech stanovišť možné nasbírat 111 bodů.

 

Po krátkém rozmýšlení jsme pro tento ročník zvolili jako místo startu opět Čachotín. Příště už se asi vrátíme zpátky do Svatého Kříže, ale letos ještě zůstaneme věrni centru malebné obce severně od Brodu. S plánováním jsme vyčkávali, až proběhne pátá nebo kolikátá vlna kovidu, během které jsme se raději do přírody nevydávali, abychom toho kovida někde v lese nechytili, a věnovali jsme se distančnímu plánování v hospodě ve Zborné. Byl to velmi dobrý tah. Sice jsme nic nenaplánovali, ale zato se naše spanilá jízda, věnovaná hledání nových stanovišť, protáhla až do dubna, kdy už bylo vše zelené a bylo i déle vidět. Našli jsme mnoho nových krásných míst a posunuli oblast závodu do okolí Chotěboře, tedy více na severovýchod. Kromě těch krásných míst to má i další výhody, například daleko větší výběr občerstvoven pro závodníky.

 

Na rozdíl od předchozích ročníků jsme letos nevěnovali vůbec žádnou pozornost počasí, prostě tentokrát jsme jeli na pohodu. Až na tak velikou pohodu, že nám ani nepřišlo divné, že měsíc a půl před závodem se ještě nikdo nepřihlásil. Jak zjistil důsledným pátráním Peťa, bylo to tím, že nám přihlášky padaly krásně do spamu. Zpátky k tomu počasí, asi týden před závodem nám sami účastníci začali hlásit, že pršet nebude. A taky začali hlásit, že se asi upečou. Ke gole, pumpičce a dalším potřebným věcem jsme přibalili opalovák faktor 50+. I přes výslovné varování v ranních úvodních instrukcích se stejně nikdo nenamazal. Respektive někteří se namazali, ale Kozlíčkem, a až po závodě. Předpověď počasí se vyplnila do puntíku. Ráno bylo pod mrakem, a pak se začalo rozjasňovat a v poledne už pražilo slunce fakt pěkně.

 

Registrace i start proběhly bez problémů, podle plánu. Závodníci dorazili na registraci včas, až na borce z SK Pivní klenotnice, kteří ale jezdí pozdě záměrně, protože vyžadují postartovní individuální péči, nechtějí nic uspěchat, a do závodního pole vyráží běžně s hodinovým handicapem.

 

S umístěním stanovišť jsme byli tentokrát velmi spokojení. Nad Chotěboří je krásně, spousta lesů, zatáček, kopců a výhledů. Moc jsme si to pochvalovali. Autem jsme jen při rozvozu kleští najeli asi 180 km. Byli jsme zvědaví, kolik najedou s použitím lesních zkratek cyklisti. Fakt je, že ti tolik ty kopce, zatáčky a výhledy asi neocení. Kromě tradičních úkrytů - Spidermanova žebříku, Lochnesky a Kačenky u vodníka - jsme na koupaliště do České Bělé umístili Prase na surfu. S ohledem na vedra, která začátkem června opanovala Vysočinu, jsme se velmi obávali, že bude koupaliště obležené Běláky. Běláci ale celé koupálko týden před závodem vypustili a vyčistili. Takže závodníci plavat nemuseli, pro prase si v pohodě došli, a Běláci na místě vůbec nepřekáželi. Bonusové stanoviště bylo na rozcestí ve Skořetíně. Šifra od Mirky byla hezká a závodníkům problémy nedělala.

 

Většina závodníků využila revitalizační občerstvovací stanice v Chotěboři. Stejně tak většina účastníků nevynechala několik vynikajících příležitost ke koupání. Horko bylo fakt veliké, závodníci se do cíle vraceli červení až rudí, dehydratovaní a vyčerpaní. Během hodinky se ale jejich regenerační schopnosti neuvěřitelně projevily a mnozí vypadali na to, že by si ještě nějaké ty kleště rádi našli.

 

O zpestření závodu se postaral souběh akcí v Chotěboři a okolí. Škoda, že jsme si to nezjistili dříve, mohli jsme na našich plakátcích lákat na takové atrakce jako leteckou akrobacii, přelet stíhaček JAS-39 Grippen, stánky na náměstí v Chotěboři, spanilou jízdu historických vozidel, či setkání rodáků v Dolní Krupé. Každopádně Peťa všem po závodě říkal, že ty Grippeny zařídil on :-)

 

Časové milníky

5:40 Vstáváme a dobalujeme zbytek věcí.

7:10 Chytáme vše na startu. Je to v klidu, většina věcí je již nachystána ze včerejška včetně dvou píp, párkovače, kávovaru, dvou varných hrnců, dvou lednic, dvouset párků…..

7:55 Přijíždí první závodníci, rozbíhá se registrace.

9:00 Start závodu, sluníčko začíná trochu pálit.

9:32 Přijíždí SK Pivní klenotnice.

9:58 Volá Roštěnec, že Buk v Boučí žádný není, vlastně že nejsou v Boučí, ale v Lysé a ten Buk tam taky není.

10:03 Volá Roštěnec, že cesta k Buku v Bouči je asi zrušená.

11:03 Volá Peťa z Kauflandu, že čeká na další várku rohlíků Gumáků a že volala jedna skupina od Lochnesky, že utopila víčko od kleští. Jedeme dát nové víčko k Lochnesce.

11:58 Ráďa začíná vyrábět párky s hořčicí, s hořčicí a kečupem, bez hořčice, bez rohlíku, prostě, cokoli se lačnému cyklistovi zamane.

12:16 Volá Roštěnec, že Strom zdraví asi pokáceli, že tam není, vlastně asi je, ale oni jsou zase někde jinde.

12:45 Slunce pálí jako o život. Posunujeme stoly, aby nám nespálilo kancelář a uklízíme mikrofon, který je tak rozžhavený, že se ani nedá udržet v ruce.

13:10 Volá Marek, že vlastně už nic nechce, že myslel, že něco chce, ale že už kleště našli.

13:20 Volá Roštěnec, že v České Bělé je několik majáků a žádná kaplička ani infocedule.

14:52 Omylem místo soli, použijeme na dochucení zakoupených škvarků cukr.

15:39 Volá Roštěnec, do kdy se musí vrátit, abychom je nevyloučili.

16:19 Volá Marek, že si to vypijeme, že se zbytečně namočil u lochnesky a kleště už na krku nemá (ta lochneska), protože je někdo utopil (ty kleště)

16:30 Ještě chybí spousta týmů. Letos to berou všichni asi hodně vážně. Nebo leží upečení ve škarpě.

16:42 Přijíždí AZ tým Světlá nad Sázavou. Tradiční borci z města sklářů objeli opět všechna stanoviště. Podle jejich vyjádření to ale letos bylo nejnáročnější ze všech Čachotínských ročníků.

16:58 Přijíždějí Podstražáci. Pouhých pár minut je dělí od prvního místa. Objeli taktéž úplně vše.

17:05 Do cíle dorazili Kde jsou moje blatníky. Jeden blatník měl smrt na jazyku, ale zanedlouho se vzpamatoval.

17:30 Konec závodu. V soutěžních polích se pohybují ještě 4 zapomenuté týmy. To se nám ještě nestalo.

17:34 Přifrčelo OnDaŠi trio a Tři kozy, co se rády vozí. Vypadají na úžeh, infarkt a kolaps. Po deseti minutách z nich vypadlo, že astmatickou část týmu si již odvezli rodiče, ale jinak že je vše OK.

17:39 Přijíždí U345 (UTři Čtyři Kule). Jsou to borci, mají nasbíraných 86 bodů, zkompletované všechny prémie, což při věku členů týmu (9 a 11 let) je neuvěřitelný výkon. Pořadatele neobměkčili, byli vyloučeni, ale mají náš velký obdiv.

17:45 Přijíždí skupina „Roštěnec“, jsou úplně poslední, ale za nesmírnou snahu, a za to, že vůbec dojeli, jim všichni tleskáme.

17:52 Vyhlášení vítězů

18:00 Volná zábava

18:42 Zjišťujeme, že jsme zapomněli z lednice vyndat tradiční chleby se sádlem a škvarky. Předáváme je Janě, aby je dala prasatům. Jana má totiž prasata kanibaly.

19:30 Sbaleno a frčíme domů

 

Vítězné skupiny v závodní kategorii Bleskové:

 

První místo: AZ tým Světlá nad Sázavou (úžasných 111 bodů), navštívili všechna stanoviště a zkompletovali tedy všechny série. Ujeli 110 km! Přijeli v 16:42.

 

Druhé místo: Podstražáci (taktéž 111 bodů), navštívili rovněž všechna stanoviště, přijeli v 16:58, takže je od prvenství dělilo pouhých 16 minut! Zvolili optimální trasu, na projetí všech stanovišť jim stačilo rovných 100 km.

 

Třetí místo: Kde jsou moje blatníky (90 bodů), navštívili 25 stanovišť a zkompletovali 3 prémie. Dostali jeden penalizační bod za 5 minut pozdního příjezdu po základním čase.

 

Konečné výsledky naleznete ZDE

 

Na závěr nesmíme vynechat tradiční statistické okénko:

Počet stanovišť se dlouhodobě ustálil na čísle 30. Průměrná skupina měla 3,25 člena. Ruce 91 účastníků procvakli letos 416 okének kontrolních lístků z celkového počtu 840 možných, což nastavuje letošní průměrnou míru cvakavosti na 49,52%. To je o 8,12% lepší výsledek než loni, tedy tleskáme :-)  28 skupin si letos vycvakalo 1116 bodů. Kdyby 4 skupiny nepřijely do cíle až po úplném ukončení závodu, mohlo to být ještě o 209 více, o které tedy přišly. Průměrná skupina získala 39,9 bodů. Průměrná skupina Blesků 61 bodů (při nezapočítání diskvalifikovaných by to bylo 80,8 bodů), průměrná skupina Pohodářů získala 31,6 bodů (při nezapočítání diskvalifikovaných 35,1 bodů).

Míra snaživosti Blesků se letos vyšplhala na 71,7 % (nárůst o 3,2% oproti loňsku), Pohodáři si vystačili s 40,7% (nicméně nárůst oproti minulému roku o 3%).

Průměrná skupina strávila v terénu 7 h 29 minut. Nejdříve se vrátila do cíle Kůzlátka (13:40), nejpozději Roštěnec v 17:45.

Nejvíce navštěvovaná stanoviště byla shodně č. 18 Čachotínský vodník (23 týmů) a č. 23 Kříž sv. Isidora v Jahodově (23 týmů), nejméně navštěvované stanoviště bylo č. 1 Rybník Altejch v Uhelné Příbrami (6 týmů).

Nejčastěji zkompletovanou sérii byly Křížky (12 týmů). Rybníky se podařilo poskládat 8x, Technické zajímavosti 5x a nejsložitější Zámky 7x.

 

 

PS: O tradiční zábavu se letos nepostaral tým Kočičáci (kterému jsme věnovali tichou vzpomínku před vyhlášením výsledků), ale tým Roštěnec (15 a 16 let). Roštěnec se přihlásil do závodu po termínu. Bylo to mimo jiné tím, že se nemohli rozhodnout, jak se budou jmenovat, a zkratka křestních jmen, která by generovala název Roštěp :-) se jim zdála blbá. Automaticky generovaná oprava WhatsAppu z Roštěpu na Roštěnec jim už blbá nepřipadala. Vyjeli s velkými ambicemi hned po naplánování trasy, které proběhlo tím způsobem, že na mapu byly propiskou nakresleny soustavy čar a oblouků, které sice jasně znázorňovaly, kudy se pojede, ale zmizely pod nimi třeba názvy obcí, barvy turistických tras apod, což se časem ukázalo být drobnou nevýhodou. Nabízenou náhradní mapu s hrdostí sobě vlastní odmítli. Jejich anabázi útržkovitě nastiňujeme v časových milnících. Bylo neuvěřitelné kam až dojeli, co všechno našli (třeba velké množství majáků v České Bělé), a že se opravdu dokázali v pohodě jako poslední vrátit do cíle, a to pouze spálení a s jednou naraženinou. Velmi nás potěšilo, že nebyli z výsledku naštvaní, byť jejich prohlášení, že to „zase vyhráli ti dědové ze Světlý, kteří beztak měli někde ve křoví schované motorky“ naznačovalo mírné zklamání :-)